Moods – English AnnieWay https://www.englishannieway.com Your Way to English Sat, 15 Feb 2025 23:48:59 +0000 cs hourly 1 https://wordpress.org/?v=7.0 https://www.englishannieway.com/wp-content/uploads/2025/09/cropped-Ikona-EAW-svetle-modra-32x32.png Moods – English AnnieWay https://www.englishannieway.com 32 32 Imperative https://www.englishannieway.com/moods/imperative/ Fri, 03 Jan 2025 11:00:34 +0000 https://englishannieway.com/?p=1509

Imperative in English is quite simple to form.

Rozkazovací způsob v angličtině vytvoříme docela snadno.

Let’s start with the second person, both singular and plural, they are the same!

Začněme u druhé osoby, která je stejná v jednotném i množném čísle.

Imperative for second person (you) / Rozkazovací způsob pro druhou osobu (ty, vy)

For a positive imperative, all you need is the basic form of a verb.

Pro kladnou formu rozkazovací věty potřebujete jenom základní tvar slovesa.

Go. – Jdi.
Have. – Měj.
Be. – Buď.

Here are some examples of full imperative sentences:

  • Go home.
  • Have a nice weekend.
  • Open the door for me, please.

Zde je pár příkladů rozkazovacích vět:

  • Běž/jdi domů.
  • Měj pěkný víkend.
  • Otevři mi, prosím, dveře.

When forming a negative imperative, you again use the basic form of a verb, only you add „don’t“ before it.

Při vytváření záporného rozkazu opět použijete základní tvar slovesa, jen před něj přidáte záporné „don’t„.

Don’t go. – Nechoď.
Don’t be. – Nebuď.
Don’t worry. – Nedělej si starosti.

Emphasizing the imperative / Zdůraznění rozkazu

If you want to stress the imperative, you can add the pronoun you, even though we don’t usually use it.

Pokud chcete zdůraznit rozkaz, můžete přidat zájmeno ty/vy, i když ho obvykle nepoužíváme.

Don’t do it. x Emphasis: Don’t you do it.

Or:

Adam: „Do it!“
Linda: „No, you do it!“

Nedělej to. x Zdůraznění: Opovaž se to udělat.

Nebo:

Adam: „Udělej to!“
Linda: „Ne, ty to udělej!“

We can also use other pronouns:

Můžeme také použít další zájmena:

Everybody stay calm!

Všichni zachovejte klid!

Or we can use adverbs such as always or never:

Nebo můžeme použít příslovce, např. vždy nebo nikdy:

Always wash your hands before eating.

Never cross the street at red lights.

Vždy si před jídlem umyj ruce.

Nikdy nepřecházej ulici na červenou.

Imperative for first person plural (we) / Rozkazovací způsob pro množné číslo první osoby (my)

For a positive imperative, we use the phrase let’s (let + us) and the basic form of a verb.

Pro kladný způsob rozkazu používáme frázi let’s (let + us) a základní tvar slovesa.

Let’s go.

Let’s start cooking dinner.

Pojďme.

Pojďme začít připravovat večeři.

A negative imperative is used the same way, only we add not between let’s and the verb.

Záporný rozkaz se tvoří stejně, jenom přidáme not mezi let’s a sloveso.

Let’s not make that mistake again.

Let’s vs let us:

  • Let’s stay here tonight.
  • Let us stay here tonight.

    Pojďme se příště vyvarovat této chyby.

    Použití let’s vs let us:

    • Pojďme tu dnes zůstat.
    • Dovol(te) nám tu dnes zůstat.

    Imperative for third person / Rozkazovací způsob pro třetí osobu

    Often used in formal English:

    Často se používá ve formální angličtině:

    He/She – Let him/her take you home.

    They – Let them come in.

    On/Ona – Ať tě doprovodí domů.

    Oni/Ony – Ať přijdou dovnitř.

    However, is is hard to tell without context if we are using the imperative or asking for permission:

    Nicméně je bez kontextu těžké určit, jestli používáme rozkazovací způsob, nebo se ptáme na dovolení:

    Let him take you home.

    Dovol mu, aby tě doprovodil domů.

    ]]>